Přes ESN (erasmus student network) office jsme jeli do výlet do Aveira. Rybářské městečko, kde jsme měli výlet na loďkách, workshop k výrobě tradičních sladkostí pocházejících z Aveira. Pak nás zavezli do rybářské části, kde přímo protéká i řeka. A tak jako vám nevím, svezli jsme se na lodi, dobrý no. Workshop, kde se 30 lidí střídá v plnění jedlého papíru s jeho stříháním, mě jako workshop nepřipadá. Člověk si nevyrobil ani tu blbou náplň a vlastně nic. Jediný co tak mi to fakt chutnalo. To co bylo na celém výletu nejlepší, když jsme se na vlastní pěst vypravili k oceánu, nerespektující zákaz vstupu. Tam to bylo neskutečné. Tam jsem si připadala jako na konci světa. Jen tak jak to tu příroda stvořila. Krásné. Až jsem v sobě cítila rozlévat blaho, spokojenost, klid. Vím, že hodně mých spolužáků si ESN chválilo jak jim pomáhá a co pro ně organizuje. No já musím podotknout, že pro nás to sice vymysleli ale vůbec ne zorganizovali. To si i pes líp zorganizuje na kterej patník se vymočí. Třetinu výletu jsme jen čekali. A přišlo mi že to ani nebylo na někoho. Čekali jsme pro srandu králíkům. Po 30 minutách strávených před obchoďákem jsme se konečně vydali k autobusu, kde jsme dalších 20 minut čekali. Takový portugalský ČD.
Break the rules!!
Praia de Aveiro
Zaplatila jsem si lekce surfování. 8 lekcí. První taková co a jak. Vlny 1,5 metru, takže na poprvé v pohodě. Druhá už byla trošku drsnější. Vlny 2,2 větší síla než na poprvé. Ale užívala jsem si to víc. Přijde mi, že když jsou ty vlny větší je lehčí se na surf dostat. Ta vlna je velká, takže máte víc času se vyhoupnout. Takže v pohodě. Ale tak jasný, že ta vlna vás občas semele. A pak ejhle. Nemám kormidlo. Nějakým zázrakem se mi urvalo. Do konce hodiny zbývá 20 minut. Mám prý dvě volby, jít do školy pro nový surf a nebo přijít ještě jednou. Samozřejmě si vybírám volbu číslo dva. Tak si tak začnu vylízat na břeh abych počkala na konec hodiny. Vidím že na mým nosu je něco špatně. Ztratila jsem náušnic. Proč ne. Lekce třetí - extra. Surfařská předpověď ukazuje 3m vlny. Instruktoři nám furt říkají ať si chráníme hlavy když padáme do vody. Jenže jako kolikrát vím, že tam je málo vody, že padám do zadu a tak jako vůbec, není čas to dělat. Zrovna vidím, že se na mě Pedro soustředí, a tak když padám si tu hlavu teda zakryju, vypluju nad vodu a ruce dávám dolů. Jenže voda se valí zpátky do moře, bere surf a jeb mi to do xichtu. Přijdu si kapku omráčená, ale když se mě Pedro ptá jestli jsem ok, říkám, že nejsem z cukru, ale cítím že mě obličej trochu brní. Když se pak vidím doma v zrcadle, začínám mít strach aby Lukyna neobvinili z domácího násilí. Trošku modrý nos a čelo no. Mám na tom surfování nějaký štěstí. Lekce čtvrtá. Zrušena. Kvůli vyhlášenému nebezpečí se vůbec vyskytovat na pobřeží. Když jsem viděla jak to na pláži vypadá, říkala jsem si, že tohle prostě musí zrušit. No nezrušili. Začala jsem vážně uvažovat, že to zruším minimálně pro sebe. Nebudu tvrdit, že jsem neměla strach. Vypadalo to docela šíleně. Nakonec přišel další týpek a řekl, že si máme dnešní hodinu přehodit na jindy, že je to opravdu nebezpečné. Lekce čtvrtá. Předpověď na 4m. No jestli se to bude takhle úměrně zvětšovat to nevím co budu dělat na lekci poslední. Na této lekci se nic zvláštního nestalo. Žádné zvláštní pády, úrazy či ztráty. Jen užívačka. Lekce pátá - lekce dnešní. Vlny 3,5m. Vlny velké, jako už jsem si za poslední lekce zvykla, takže v pohodě. Ale síla teda neskutečná. V jednu chvíli měl člověk voda po prsa a za 2 vteřiny po kolena. Že vás vlny sebere, na to už jsem si zvykla, že musíte jít proti proudu a že je to náročný. Ale že bude tak silný i zpětný proud. Jedna vlna za druhou, takže se nejste schopni ani na to prkno zalehnout. Dneska jsem si toho moc nesjela no. Ale tak o tom to je. Kdyby byli dnes vlny jako na první lekci asi bych nebyla úplně nadšená. Člověk si musí přidávat, jinak by se nikdy nezlepšil. Ale je to něco, co jsem objevila tady. A co mě neskutečně baví. Z čeho jsem příjemně unavená. A co chci v životě, když ne naučit tak určitě ještě zkusit.
