Tři dny před odjezdem byly jedny z nejparádnějších. Ve středu jsme měli jenom pro sebe hottubes, dovezli nás tam, zapálili louče, k tomu vínko, pivo, sýry, chipsy, sendviče. Každý přispěl nějaký peprným příběhem a vážně jsme se skvěle bavili. Když jsme se začali bavit o majiteli a jeho synovi - teda my jsme si mysleli, že je to syn. Jakože teda, docela pěknej a sympaťák. A přešli jsme do češtiny a slovenštiny, aby jakože nám nerozuměl že jo. Tak si ho tak chválíme a rozebíráme. A on je to Polák, A rozumí česky i slovensky :D :D :D S vínem je to všechno oukej. Čtvrtek. Oficiální Byebye party. Staff house. Drinking hra, snack a zpěv to jistí. Ojooj budou mi tyhle české, slovenské a švédské holky chybět.
Pátek, poslední, zkrácený, pracovní den a pak? Vatnajökull a sněžné skútry!! Ve 14:00 nás čekal půl hodinový výjezd ke stanovišti skútrů. Nahoře člověk hned pozná, že skutečně je na ledovci :D I nám, za 3 měsíce Islandem vytrénovaným, byla zima. Vyfasovali jsme kombinézy, helmy a gumáky. Dostali jsme instrukce jak ovládat skútr, každá dvojice si vybrala svůj stroj a vyrážíme. Ovládání je triviální, čudlík na start a na vypnutí a jedna páčka na plyn, druhá na brzdění. Vyjíždím s Barčou na místě spolujezdce jako poslední. Ovládání triviální, jak trefit se do mísy. Nicméně Indové před námi zřejmě nejezdili ani na kole, protože jedou trhavou rychlostí zprava doleva. Je to děs, nikam jsme se nepohli, ale předjíždět se nesmí. Když uhli z vyznačené trasy asi o 3 metry, vzdávám to, přidávám plyn a předjíždím je. Mezitím celá skupina ujela poměrně dlouho trasu, a tak se nemusíme pomalu táhnout v turistickém šneku, který jede 30km/h, a valíme si to asi 70km/h. Je to absolutně božíííííííííííí :) Jsou s námi dva guide, jeden vepředu - manžel naší kolegyně, druhý vzadu - mladý ztřeštěný Islanďan, který si nás pamatoval z hotelu. Říkám, že je to boží a že chci jezdit rychle. Pomatení Indové asi pochopili a tak je pouštíme před sebe. Vzadu si čekáme, až skupina odjede a dáváme závod. Totální bomba. Jeden z nejlepších zážitků, zřejmě nejlepší :) Za celou cestu jsou dvě zastávky, děláme fotky, dozvídáme se něco víc o Vatnajökull. Zajímavost, že se taky na sněžných skútrech nemáme naklánět, tak jako to děláte na vodním, klasickém, motorce.. ovládá se jenom řidítky, zbytek dělá pás, který je vzadu uprostřed.
Sobota ráno. Vyjíždíme. Já, Barča, Žofka, Niky, Aneta. A stará dobrá Škodovka. Girls on the road. Několik zastávek. Fjadrárgljufur - kaňon, Černo písečná pláž ve Víku., Skogafoss. Seljalandsfoss. Gejzír. Reykjavík. Jasno. Zataženo. Jasno. Zataženo. Iceland, you know. Všechno super, jako top Fjadrárgljufur, Seljalandsfoss, Gejzír. Velký Geysir dal jméno všem gejzírům světa, své doby chrili vodu až do výšky 80m. Nyní je nečinný. Ještě, že v jeho blízkosti je Strokkur, který je činný každých pár minut. Viděli jsme, fotili jsme, natáčeli jsme. Mohl mít tak 10m. Ale dosahuje i výšky 20-30m. Při odchodu, jsme slyšeli, že opět vyvěrá. Noooooo to už těch 20m bylo... není nafoceno, ale je to v paměti :) Parádní den. Fotky mluví za vše.
Neděle, brzký budíček. Blue Lagoon. Už cesta předchozí večer v Reykjavíku, byla jedna velká katastrofa. Island, země, kde je jedna hlavní silnice, která vede všude, tudíž doprava je tady víc než jednoduchá, řadím Reykjavík k nejhůře orientovaným a značeným městům ever. Blouděním z večera jsme se poučili a snažili se cestu do laguny co nejvíce nastudovat. Jedna vracečka tam byla, ale jinak jsme zdárně dorazili, zadní řada to checkovala ze spánku :D Lístky jsme si koupili už dopředu a hned na 8 ráno, protože pak je prý solidně přeturistováno. Bylo to fajn zrelaxování, dali jsme si masku z bílého bahna, ale teda nevím jestli to byla atrakce za 45 éček. Potom procházka po dvou hlavních ulicích s nákupy. Ale nějak to nebylo ono. Atmosféra a tak všechno. Akureyri hodnotíme líp :)
A v pondělí? Už domů :)
Žádné komentáře:
Okomentovat